|
DO STARTU ZÁVODU ZBÝVÁ:
|
00
dnů
|
00
hodin
|
:
|
00
minut
|
:
|
00
sekund
|
Omlouvame se posádce c 41 za špatně křižování
Milí naši příznivci, odpůrci i vy ostatní...
je konec... Před chvílí jsme ukončili smuteční tryznu v Kezu. Vždyť vítězství bylo letos tak blízko. Jak to vlastně na zpáteční cestě bylo:
Start - dobrý, v Dubrovníku to zpravidla (narozdíl od Murteru) dopadá dobře
Slabovětrná mrdanice před Mljetem - chvalitebně (ani dobrý ani špatný)
Slabá stoupačka podél Mljetu - jedna mínus - bez připomínek
Bezvětří pod Mljetem a opětovné zapnutí větru - jednička s hvězdičkou - přikládám foto, jak správný trimmer identifikuje přicházející vítr (a ostatní pak musí vztyčení genakru jen čínsky kopírovat)
Rozjezd pod Mljetem, přesun nad Lastovo - normální jednička
Genakrové zaďáky nad Lastovem - důtka třídního učitele - zamotaný genakr, nouzové splývání na zaďák a oddělovaní genakru od kosatky. Zatím jsou všichni soupeři fuč
Zadák a posléze genakrová stoupačka směrem k Rogoznici - předjížíme levým pruhem, pak deprimujeme další posádky vzornou stoupačkou na genakr ve vlnách - pochvala ředitele školy
Pobyt u Rozoznice - potvrzení pravidla, že na VR se v průběhu etapy vždy rozdávají karty několikrát. Startujeme skoro z nuly, poctivě vypracovaný náskok je fuč, přijely již dříve odepsané existance - dobře
Závěr - dobrá volba Murterským mořem, ale školení od Evy Skořepové, propad o jedno místo za ztráta vítězství v celé regatě. To musíme hodnotit pouze jako uspokojivé.
Mnohokrát Vám děkujeme za vaši podporu, vaše příspěvky čteme a drží nás v průbahu etap nad vodou
Váš KGYC
za podporu. Máme radost, že jste pluli s námi i když jsme se naším speedem ztráceli i ze Seesea.
Váš Orange Yacht
Také si to zaslouží pořádný odpočinek ... a nebo tato fotka předcházela ? Hádejte ;-)
Chtěli jsme poslat spíše jachtarskou fotku , ale moc nefouka, tak je k dispozici čtenářům náhradní alternativa
prý vládne i u nás doma,kam posilame pozdravy a fotku jak příroda čaruje v Dubrovníku
Nakonec to doběhlo i kapitána ... pozorný čtenář ovšem poznal, že bundu má celé roky stejnou,čili profilovku na webu VR nežádá ani po 19 letech vyměnit.
Vystresovana posádka pod tíhou povětrnostní situace, sísíčka a despotickeho MZ poněkud zestarla
bylo zjištěno,ze vkládání více fotek je umožněno pouze privilegovanym s kvalitním telefonem a bezpecnym systémem,jejichž společným znakem jsou radobyvtipne prispevky s politickým podtextem,dost možná ovlivněné popíjením kvalitního rumu z tuzemska. My ostatní socialove, odkazani na nejiste dodávky casto až z dalekeho Karibiku a telefony se systémem odvozeným zřejmě ze softwaru pro skladové hospodářství jakési o ovocnarske firmy, máme proste zase smolika...
takze to pujde pravěkými způsobem po jedné ...
Umí někdo poradit jak nahrát více fotek do příspěvku?
jedna už nám jde, tak dáme trochu renesance
A no tak dobře ... tady je máte všechny v lesku ;-)
Reagujeme na stížnost ze dáváme malo fotek členů posádky aby doma věděli ze jsme v pořádku
K romantice přístavu v Dubrovníku patří logicky i poezie. A také nostalgie
kdopak si vzpomene na rok 2009? ;-)
Slunce schode na vihode, a pak samo sviče, sviče, chudák nemá na šibice, ptice zobe kukurice, pejsek vrče na povrče a z cedníku voda crče
když už je těch za 5 min něco ,tak posíláme do hlavního zpravodajství ČT o počasí, sekce fotky diváků ukázku pěkné oblačnosti
Pane profesore, už je čas ! valime na start, řídil jsem si hodinky podle rozhlasu ?
je smutný, že mu nejdou vkládat obrázky. A takto nám fandí !
Vidíme to stejně !!!
Jsi tu stále s námi, skoro bych řekl, že jsi v nás. Včera jsme se za cílem opět třískali smíchy. Doufáme, že ti ještě nějaké nápory na srdce připravíme, buď s námi.
P.S. I když Marie se učí...
V tomto je problém - díky tomu, že sem teče, nějaké ty spoje (moc tomu nerozumím) na ovládacím panelu postupně uhnily...
První den jsme Marii opustili, když se konečně odvážila zpět do podpalubí a šla spát... Druhý den se objevil nový člověk. Sladká snídaně – mazanec s marmeládou, slaná snídaně – výborný chleba se slaninou – prostě jiná dimenze. No a bezvětří pod Mljetem korunované královskou večeří (v tu dobu byly některé odhady dojedu do cíle asi ve 4:47 – 4:52, tak je přeba se pořádně najíst) s vínem – to už se pomaličku začalo blížit Sváťovi Insbrukovi. (Když jsem to pak Marii řekl a myslel to jako superpochvalu, tak se to nějak nesetkalo s pochopením – ženám prostě moc nerozumím...).
Milí příznivci, opustil jsem vás v bezvětří mezi Pakleny a Visem chvíli před kontrolním bodem. Co bylo dál ?
Chvíli jsme se tam poplácali a najednou to foukne a jedeme. Akorát že my asi 4,5 uzlu a ostatní asi 7. Aha, genakr... Vyndat ho musíme, jinak bude nenapravitelná ztráta. Sice stále nemáme elektriku a tím pádem ani jedno světlo, ale nedá se nic dělat, musí ven. Výborně, je tam a jedem. Mezitím jsme restartem seesea dosáhli toho, že tam jsme (i když my na lodi žádnou funkční elektriku nemáme – je to tím, že seesea je napojené před kontrolním panelem a problém je v tom panelu). A vida, nevejdeme se na průjezdní čáru... to znamaná dvě halzy. Nedá se nic dělat, jsou tam a už valíme dál.
Za kontrolním bodem oblíbená taktika – předjíždíme odstavným pruhem zprava. A pak už jen halza doleva a hurá mezi Korčulu a Lastovo. Libor jde spát, kormidlo přebírá kapitán. Všude tma, nám nesvítí ani kompas (a když si na něj posvítíme čelovkou, tak se na 10 vteřin oslníme), ale jedem. Vymodlili jsme si nějaký bod na obzoru, tak jedeme na něj. Začínáme řešit co s těmi ostrůvky mezi Lastovem a Mljetem, nechce se mi tam, ale Vonťas s Vildou, když už mi nemůžou slíbit zeslábnutí větru, které po nich požaduji, tak mi aspoň slíbí, že se brzy rozední. A to se nakonec i stalo.
Nahoru jdou Ježura s Mlaďasem. Prší a já je pozoruju zpod horního deklu schůdků. Nabízím, že jim půjdu pomoct, ale chci slyšet odpověď, že to není třeba. Chápou a taky tak odpovídají. Následuje nezáživná perioda – maják zleva či zprava, zprava, halza a podél Mljetu v teorii pruhového větru směr cíl. Až do té doby, než to asi ve 2/3 Mljetu lehne. Bojujeme, „stoupáme“ proti nevětru s VMG okolo 0,1. Úhly šlágů asi 160 stupňů. Zprava nás všichni předjeli, ještě že aspoň ti v kanálu stojí.
Následuje rostbeef s rizotem a výborným červeným vínem Ivan Dolac. Marie se zprovoznila, ale o tom samostatně. Skoro půl deci pro Neptuna se nám nakonec vyplatí, ale to zatím nevíme.
Mezitím k nám dodriftovala 17ka, Ježurovi kamarádi. A v tom foukne, nejdřív malinko, pak víc. Genáč letí nahoru. Bohužel kapitán moc zařval a tak to slyšeli i na 17 a kopírují. A jde jim to nějak líp. Ujíždí nám. Mezitím jde za kormidlo Ježura a stoupáme na genáč v úhlu aparent větru asi 60 stupňů. Vítr trouchu sílí, ale je to stabilní, klidná voda, suneme se, jedeme, letíme. Copak dělá pravé křídlo, kde ja asi deset lodí ? Hurá, stojí a mají špičky všemi směry. Ještě chvíli !, prosíme Neptuna. Zleva letí kanálem kanálisti okolo 7 uzlů. Ce se svatou Andreou ? Vítr to řeší za nás, zprava. Vypadá to, že kanálisti jdou jasně za nás. A co Pokorné křídlo ? Už valí na stoupačku, ale nebude jim to stačit !!! Bezva, budeme pátí.
Ale co to ? Ježurovi kamarádi, kteří nás předjeli, přestoupali a vůbec s námi vyběhli nakonec směřují na stejný roh Koločepu, akorát že jsou v závětří ostrova, takže jedou pomalu. Ježura odmítá pustit kormidlo se slovy, že „toto je osobní“ (a nebude pak poslouchat ty pindy, jak nás předjeli). Na rohu Koločepu jsme před nimi a valíme, stále stoupáme na genáč. Mohli bychom být čtvrtí, paráda. Jedeme k čáře a ... Libor Hošek vlevo dělá obrat a skoro stojí !!! Můžeme mít placku ! Druhé lodi před námi se před čárou nějak divně vyfoukla plachta. Zjevil se duch Jiřího Altmana a asi 4 roky staré příhody , kdy jsme takto projebali druhé místo. Hádka. Vilda a kapitán chtějí shodit genáč a být s kosou flexibilní na blafanec. Libor požaduje aby genáč zůstal a řešili jsme to až blafne. Kapitán asi po 2 letech využívá právo veta a genáč jde bleskově dolu. Dojíždíme na hlavasku a kosu, skoro se dotýkáme majáku Daksa a jsme tam. Dle pokynu kapitánova syna Bujóna – četí...
Zdravíme všechny, co v práci zahálejí a snaží se nás najít na seesea. My se aktualně nacházíme v blízkosti lodí 2 a 5. Takže tak.
Trochu prší a zemědělci v našich řadách mají radost. Síla zvyku. Ostatni racionálně v relativním teple a suchu adoruji tekutiny v jiné formě - v čaji s rumem. Fouká tak akorát a vzduch je taky tekutina. A jdem na obrat, držte palce ;-)
Zdravime tímto všechny oba naše fanoušky a hlásíme, ze u nás vše v pořádku. Držíme naprosto přesně (sazkovy) kurz ;-)
sklizime plody peclive pripravy,kterou nase rozmanita posadka pojala kazdy po svem,jak dokumentují přiložené fotografie
Start – jako vzdy u Murteru nic moc, spor ohledne pozice na startovni care, pak asi dve pretlacovane se sousednimi lodemi, dva ostruvky v ceste, diky tomu asi dve recka navic, Vilda ve smutku – proste standard.
Stoupame proti jugu (nebo necemu podobnemu) - true wind chvilemi pres dvacet kun, naklon, musi nastoupit kormidelnik do tezkych podminek. Kuchar zjistuje, ze nemuze byt dole (ani se ji nedivim), ostatne i ostatni maji problem, takze zatim jime jenom vodu.
A najednou blik a nic nefunguje – co se to deje ? Zjistujeme, ze lodni okenka nasi lodi jsou sice elegantni, ale maji jednu chybu – netesni a to ani ty horni a co hur, ani ty bocni. Proste jimi dovnitr vali voda a ovladaci panel a ekletro instalace v some maji asi dva centaky vody. Pod podlazkou je ji pak plno (pozdeji empiricky zmereno asi na 7 kyblu). Doufali jsme, ze az to oschne, tak to nabehne, ale nikoliv. Takze jedeme potme, bez pristroju, bez navigace, bez svetel ale zaroven bez ostychu. Zatim neco suplujeme celovkami a telefony, ale uvidime, jak to bude dal. Proto bohuzel nerucime za to, ze nas celou dobu uvidite na seesea.
Ale to nebylo vsechno – Jezura se take rozhodl chvili pobyvat v podpalubi a jak tam tak sedel, tak ho napadl vyborny napad. Z bezpecnostnich duvodu zavre plyn. Bohuzel jsme v tu chvili temer lezeli na pravem boku a uzaver plynu je ve skrince v kuchyni vlevo nahore. No a v te skrince byvaly hrnicky, talirky a spousta uzitecnych veci... Libor to pry videl – jeden stisk cudliku a nasledoval vodopad nadobi na Jezuru. Ja jsem to jen slysel a i to mi stacilo... Takze jsme minus nejake hrnicky a talirky. Takove ty bazmeky na vejce natvrdo prekvapive vydrzely.
No nic, aktualne se placame potme v bezvetri mezi Pakleny a Visem a doufame v lepsi zitrky. Uz se na ne pred chvili zablesklo (a to nekolikrat). Jinak Marie postupem dne presla z barvy travy do normalnejsi podoby a kdyz to vecer po celem utrpeni zakoncila cigaretkou, tak jsme si rikali, ze snad nebude tak hrozne.
Vas nahradni bloger kapitan
posadko 41 co tak pravidla ??
Slzíme smíchy, je to naprosto jako bys byl s námi dnes na palubě. Jenom Vilda oříšky už nepožaduje, ale rovnou si je podává (něco požadovat je zbytečné, viz předchozí příspěvek). Nervozita postupně stoupá, mimochodem meteorologická předpověď je tak složitá, že jsme vyhodnocení odložili na ráno, neb nevíme, co bychom s tou současnou dělali, tak tiše doufáme, že bude jiná. Áňo, tobě držíme nominační palce a zároveň sdělujeme, že tvůj životní idol Macháně již podnikl pokus odlákat naši novou kuchařku a kvuli vaření to asi nebylo, protože jsme výslovně upozorňovali, že nevaří. Máme vás rádi...
Před chvílí jsem posádce ukázal minulý příspěvek a hned jsem si vysloužil několik doplnění. Tak za prvé - dnes nám Marie ještě uvařila chleba se škvarkovkou a správně (!!!) nakrájenou cibulí na půlkolečka. Tím pozitiva končí. Pak už jen Ježura připomněl čaj, který byl ke snídani a spočíval v horké vodě se dvěma pytlíky a po našich protestech se nám dostalo pokynu "no to už si snad dochutíte sami". Vonťase zase zaujala příhoda, kdy jsme požadovali čaj s čajem (tatranským) a to se obrátilo v dotaz "je snad nějaký dobrovolník, který to připraví" ? Našel se, Kuba to nakonec udělal a bylo to dobře, protože další várka, kterou už nám udělala Marie osobně byla čaj (tatranský) s čajem - s takovým přístupem nám čaj (tatranský) dlouho nevydrží. Vilda si jen poplakal, že jeho požadavek na polívku skončil v propadlišti dějin...
Marie ma spoustu dobrych vlastnosti a prednosti jak vidite nize. Bohuzel se zacina ukazovat, ze ma jednu chybu... nevari. Bohuzel to je u kuchare chyba dost podstatna. Dnes nam uvarila jablko (nakrajel Jezura), kesu orisky (vytahl Vilda) a babovku z Plesne (kterou nakrajeli spolecne s Jezurou a hlavni dusledek byl, ze Libor chytil amok a od te doby se s nimi nebavi, neb tato byla urcena na svatecni postupnou pomalou konzumaci pri slavnostnich prilezitostech). Ale nevadi, hledime vstric lepsim zitrkum, treba se to zmeni.
Den jako malovaný, teploty se splhaly ke tricitce, voda dost pres dvacet. Nas kapitan neodolal a trochu se potahal na lane za lodi pri jizde na genakr.
Rozhodli jsme se pro mensi treninkovou regatu - 81 lodi vseho druhu.
Pry ji to doma nebavi, ale tady se muze pretrhnout - nez jsme rano vstali, bylo vyprano.
Po větrné a deštivé noci se v pátek ráno vyčasilo a i trochu větru zbylo, tak jsme užili den pod plachtami. Večer jsme podiskutovali se skleničkou všeho co se našlo. Procvičili jsme tak všechny návyky: koncentracia, komunikacia, koordinacia a konzumacia.
jsme na návštěvu pana prezidenta připraveni lépe, než Česká televize.
Zdravíme z pěkného Chorvatského odppoledne. Pěkné je na pohled, méně však již na pocit, protože je kosa jako sviňa.
Cesta proběhla zdařile, včetně prohlídky Polné a okolních vesnic, kterou jistě velmi ocenila skupina B (Pražská). Sraz u Hrkvy jako obvykle, přívětivá atmosféra, víno, rum, ... a najednou Murter. Telekinetický přenos proběhl evidentně bez problémů.
Loďka zachovalá, i když kosatka některými svými prarametry připomíná ňadra indiánské babičky, která měla 13 dětí.
A už jedeme, sehraná posádka to rozjíždí ve velkém stylu. Hlavaska jde ven. „Přibrzdi ! ... Sakra nemyslím loď ale hlavasku.“ Vzápětí jde ven kosatka a začíná nekonečná oblíbená debata o poloze kosatkového jezdce. Ono je to sice vzhledem k profilu kosatky skoro jedno, ale stejně nás to baví.
Mlaďas se zatím projevuje opatrně, zato Marie už ovládla celou posádku. Ano, byla to ona, kdo v Brně naléval... A teď jí ostatní členové posádky přizpůsobují loď k jejímu obrazu (viz další příspěvek). Ale co, cibuli na půlkolečka umí, a to je hlavní (i když podnikla pokus po ukrojení půlkolečka toto následně rozložit na invividuální obloučky a zředit tím pokrytí, ale to jsme si už vysvětlili).
Valíme na Sali, ke Slovákovi do hospody. Snad tam bude.
Váše slabá náhražka Sváti Insbruka Kuřátka
První komplikace máme za sebou. Silničáře překvapilo, že se spadlé stromy z D1 přes noc samy neodklidily, takže Karlův bus dojel do Brna s dvouhodinovým zpožděním. :-(
Tak jsme dorazili do mariny počasí šílené sedíme v autech a čekáme až přestane lit
Tak 8 statečných ze severu vyrazí na Murter
Zdravim a přeji všem šťastnou cestu na start TRIM nebo SMRT
Vážení a milí fanoušci nejen naší posádky! Vítám vás při sledování toho nejlepšího co vám může internet nabídnout ze současného dění! Zapomeňte na Slovenské prezidentské volby a na hokejové play-off, tohle bude napínavější, než čekání na poslední řadu Game of thrones!
Využijte následující týden na dokoupení zásob a připravte si je pod pc stolek, protože pak už se od monitorů nebudete schopni zvednout!
Těšíme se, těšte se s námi! :)
Bft.